|
Milí houbaři,
počátkem října jsme tu měli takřka letní teploty, o týden později mrazy a sněhovou kalamitu a koncem listopadu se teploty zase šplhají ke dvacítce. Po sněhu není ani památky, přestože loni touto dobou se už na horách vesele lyžovalo a letos v půlce října ležela na Lysé hoře nebo na Pradědu více než metrová pokrývka. Počasí si s námi zkrátka zahrává a když ráno vylézáme z teplých pelíšků, nikdy nevíme, co nás venku čeká.
Houbám ovšem tohle vrtošivé počasí přeje. Už to vypadalo, že letošní podzim bude patřit k těm horším a najednou bác, rostou jako divé! Pravda, není to celoplošný výskyt, někde rostou více, jinde méně, ale na konec listopadu je houbařská úroda hodně bohatá, jak si můžete přečíst uvnitř tohoto vydání. Lupenatých je opravdu hodně, čirůvky fialové a dvoubarvé vítězí, strmělka mlženka jim směle konkuruje, opeňky měnlivé taky rostou a nechybí ani penízovka sametonohá, každoroční zimní ozdoba našich lesů. V poslední listopadový den jsem dokonce našel sedm kusů mladých bedlí červenajících.
Hodně neobvyklý je ovšem výskyt hřibovitých hub. V posledních listopadových dnech rostly hřiby smrkové, klouzky obecné, křemenáče v nezvyklých lokalitách a jiné houby, které byste v tomto období nečekali. Dočtete se o tom v dopisové rubrice a je to opravdu zajímavé čtení. Za šest let historie našeho časopisu nepamatuji tak bohatou listopadovou nadílku.
Prosinec nicméně v době uzávěrky nekompromisně klepe na dveře a předpovědi meteorologů počítají s rychlým ochlazením. Houbám to rozhodně neprospěje a budeme se muset stejně jako každý rok smířit s tím, že další houbová úroda nás bude čekat až na jaře příštího roku.
A tím se vlastně plynule dostávám k prosincovým blahopřáním. Bohaté Vánoce, veselého Silvestra a celý příští rok naplněný tužbami a přáními vám přeje
Váš vydavatel
|